Kreativní kreslení a malování|2. díl TUŽKA
1/10/2017
Připravila jsem pro vás pokračování k sérii kreativního kreslení. Už z názvu můžete vidět, že se budeme tentokrát věnovat tužce. Krátce si povíme, kde se tužka vlastně vzala, projdeme si různé tvrdosti tužek, techniky, budeme zkoušet různé tvary a to vše za doprovodu fotek, abyste i viděli a chápali, jak to myslím :-).
Výše můžete vidět, čeho se bude dnešní díl týkat, ale začneme popořádku. Nejprve si povíme něco o grafitové tužce.
V roce 1564 bylo v Anglii objeveno ložisko grafitu, lidé jej začali používat na psaní. Ale až ze 17. Století pochází nejstarší dochovaná tužka, jak ji známe dnes, tedy grafitová tuha obalená ve dřevě. Přelom nastal v 19. století, kdy byl grafit nahrazen směsí rozemletého grafitu s jílem (hlínou) vypálenou v peci. To umožnilo vyrábět tužky s různou tvrdostí. K největším výrobcům tužek na světe patří dodnes Českobudějovická firma KOH-I-NOOR.
Podle evropského systému se tvrdost tuhy označuje číslicemi ve stupnici od 1 do 9, ve spojení s písmeny H (hard - tvrdý), B (black - černý) a F (firm - pevný).
Výše na obrázku jsem vám vybrala různé druhy tvrdosti, abyste mohli vidět rozdíl. Nejtrvdší tužky H se používají na rýsování, technické kreslení apod. A měkké tužky B se používají právě k našemu účelu kreslení a stínování. Samozřejmě, že se dá kreslit čímkoliv (jak už jsme si říkali v úvodu), ale rozhodně se vám bude lépe klouzat po papíře s tužkou 2B, 4B. Na stínování pak, já osobně, preferuji 6B a 8B.
Pod názvy jsem i názorně ukázala jaké tahy konkrétní tužky dělají, a tak můžete vidět jak se mění jejich tvrdost do poddajnější a černější barvy.
Doporučuji si všechny tyto tužky zkusit, ale pro začátek vám bude stačit pořídit si 2B, 4B a 6B vyloženě pro kreslení. Pokud jde o papír, začneme s klasickým papírem, co máme všichni doma, takže této problematice se nyní věnovat nebudeme :-).
Nejlepším začátkem jsou podle mě elipsy. Mějte lehkou ruku a kreslete si kruhy, kolečka, elipsy, to je totiž základ snad pro všechny objekty. Zaoblení a čáry :-) no a z toho se pak skládají věci, lidi, příroda. určitě není třeba tlačit na tužku, buďte k ni jemní, obzvláště čím měkčí tužku budete mít (B, 1B až 9B) tím jemněji s ní zacházejte. Když je třeba přitlačit, tak jen účelně :-).
Zkusíme si tedy něco nakreslit, takovou rouru. Dvě elipsy a spojíme je přímkami. Bude to takový předchúdce sklenice. Nejprve si vyznačíme body, jak má být elipsa velká a protneme čárami, aby byla na všech stranách stejně velká. Tohle je takový základ.
Po té si můžete před sebe postavit různé sklenice, talíře, hrnečky apod. a začít kreslit jejich tvar.
Důležité je si objekt pořádně prohlédnout ze všech stran, ale jakmile se rozhodnete jej ztvárnit na papír, položte si jej nejlépe na vyvýšenější místo (např. na úroveň vašeho horizontu nebo lehce pod) a pak už s objektem nijak nehýbat a nehýbat se ani vy sami, abyste danou věc viděli stále stejně. Pokud byste se pohybovali, tak je možné, že se ve tvaru ztratíte, protože se vám bude neustále měnit. Proto se vždy na objekt dívejte ze stejné vzdálenosti a úhlu. Na obrázku můžete vidět, jak jsem zachycovala různé jednoduché tvary, které jsem hledala tužkou (několikrát jsem je obtahovala). Obtahování lehkou rukou vám může pomoci v nalezení konkrétního tvaru, tzn. že se vám to nemusí povést na první pokus, jde o to pochopit, jaký má věc tvar (křivky) a dělat je dokola. Pokud vám ve výsledku bude více čar vadit, není problém se těch přebytečných zbavit gumou a udělat pouze jeden jediný pohyb, ale už budete mít vzor podle kterého
budete kreslit/obkreslovat. Pokud si vyberete jednu věc nebo kompozici více věcí, které byste chtěli nakreslit, tak je také důležité umístění na papír. Proto si vždy rozvrhněte na papír pomocnými body, jak bude výsledné dílo veliké a kde by mělo přesně být. Vyvarujete se tak tomu, aby váš objekt "vycházel" z papíru pryč, pokud to tedy není účel :-).
Potom co si zkusíte tvary hrnků a talířů, tak dalším dobrým objektem na učení se tvarů je dle mého názoru ovoce. I zde uplatníte znalost elips a kruhů. Je to vodítko, ze kterého můžete vždy vycházet. Nakreslete si jednoduše kouli a z ni pak upravte tvar na jablko, citron, pomeranč, borůvku nebo i jahodu. Je-li tvar věci asymetrický, tak jej upravte. Zkuste se, co nejvíce přiblížit tomu co vidíte. Pokud to, co nakreslíte nebude úplně stejné jako předloha, tak to přeci vůbec nevadí :-). Důležité je zkoušet to dál a snažit se připodobnit svou kresbu tomu čemu se chcete přiblížit. Pro věrohodnost objektu je důležité se držet tvaru, který nakreslíte. Pokud nechcete být jen v obvodu dané věci, tak dovnitř objektu vždy kreslete po jeho tvaru. Můžete to vidět např.
v jahodě, kterou jsem nakreslila já. Tam jsem kreslila dovnitř takové oblé V-čko, protože takový tvar má jahoda má. Stejné je to se stínováním. Tam, kde je věc tmavá (tam kde se tvoří stín) budu po tvaru tvořit stín i na papíře a tam kde dopadá světlo ji bude vykreslovat jemně.
Vrhneme se teď na oči, které jsou trochu těžší, ale i tak vycházíme opět z elipsy. Chtěla bych podotknout, že za svůj objekt malování si vybírejte to, co se vám líbí, co vás bude bavit. Nebuďte z toho ve stresu a užívejte si kreslení :-) Já osobně oči miluji :). ne nadarmo se říká, že oko je do duše okno. Vždy mě oči bavily kreslit. Na obrázku můžete vidět výsledek očí, které jsem nakreslila pro vás. Teď si to probereme trochu dopodrobna.
Opět vycházíme z jakési elipsy, kterou upravujeme do tvaru díry, ve které bude oční bulva sedět.
A kreslíme zase kolečko a kolečko a čáry :-). Po té stínuje opět po tvaru jednotlivé kružnice.
Pokaždé respektuje tvar, který kreslíme. Pořádně si prohlídneme, co chceme nakreslit a pomáháme si jak jen to jde, a to různými body a ELIPSAMI :-).
Pokud budeme kreslit oko a konkrétně řasy v oku, tak se snažíme držet skutečnosti, jak řasy rostou. Tzn. že kreslíme vějířek. Ve vnější části oka kreslíme řasy do pravého rohu a čím se blíží k vnitřnímu koutku, tak směr měníme. Řasy jsou nepoddajné a nejsou přesně jedna vedle druhé, a tak je můžeme kreslit i přes sebe, jak nás napadne :-).
Nyní vám předvedu krok po kroku.
Krok po kroku. Můžete vidět, jak postupně oko získává tvar a hloubku. Na posledním obrázku je vidět jak za pomocí obočí a náznaku obličeje oko získává jiný pohled. Pomocí stínování můžete změnit atmosféru, prohloubit pohled na věc, ať už se jedná o oko či o něco jiného.
Zkoušejte a vytrvejte ve svých kresbách. Hledejte ten správný tvar, buďte jemní, kde je to potřeba přitvrďte. Nebojte se ukázat, kde je stín či tmavá barva a naopak nechejte to, co je světlé buď bez poskvrny či jen s jemnými tahy. Zkoumejte tvar a nebojte se toho :-). Je to jen o vytrvání a zkoumání tvarů, které chcete kreslit. Vycházíme z oblých tvarů, ze kterých se pak můžou stát ostré, ale základ je oblost. A (teď věta všech vět a doufám, že mě pochopíte :-D) ale základem kresby je vytvořit si základ. Tím myslím vycházet z něčeho jednoduchého a přirozeného :-).
Doufám, že vám tento díl byl užitečný a já se budu těšit na další :-).
Budu ráda, když něco z toho zkusíte a třeba na instagramu mě označíte pod #kreslimskristy nebo pokud mi své výtvory pošlete na e-mail pohledemkristy@gmail.com . Moc ráda se na to podívám a třeba vám i pomůžu ve vašem tvořením :-).
Kristy
